Velikonoční zvyky a obyčeje

Na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce. Na našem stole by se mělo objevit chuťově výborné, ale na pohled ošklivé jídlo. Hospodyňky často dělaly bramborové placky nebo bramboráky, které před podáváním potrhaly, aby jídlo působilo nevzhledným dojmem.

Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní byla vody celý rok. Také jidáše s medem zaručovali zdraví. Na jídelním stole by neměla chybět jarní polévka, která by obsahovala nějaký zelený akcent - kopřivy, špenát nebo petrželku a jiné čerstvé bylinky.

Na velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat. Na Velký pátek se zpravidla drží půst, ale kdo ví, že nevydrží celý den ohladu, může si dopřát rybu.

Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Na Bílou sobotu začínají ty pravé hody a na stole se objevuje velikonoční nádivka s jarními bylinkami nebo kopřivou a uzeným masem, většinou podávaná s bramborami. Samozřejmě nesmíme zapomenout na mazanec, do kterého při pečení hospodyňky nařízli kříž, který měl symbolizovat ukřižování.

Právě tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých, čímž dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Pečou se velikonoční beránci, světí se velikonoční pokrmy.Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. Na Nedělní Boží hod Velikonoční se připravují především pokrmy z nejrůznějších masíček. Nejcenější bylo maso skopové, protože si ale málokdo mohl dopřát skutečného beránka, byl nahrazován pečivem ve stejném tvaru.

Je to nejvýznamnější den velikonočního cyklu. Toho dne chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty a ženami, šlehají je a dostávají za to od nich malovaná vajíčka, stuhy, dárečky i alkohol. Dříve chlapci na děvčata často číhali ráno, když šla do kostela. Odpoledne děti za vsí hrály různé hry o vajíčka a večer se mládež veselila při muzice v hospodě.